Marnivě svá

Já, dnes jsem ničí.

Marnivě svá.

Jsem možná cizí,

Však nechci se zcizit,

Svým snům a představám.

V den,

kdy zapomněla jsem potkat lásku.

Hvězd ptám se na otázku.

Zda v směnárně života,

Je možné dobro směnit v sázku.

Na kurz se neptám,

Doufám, že nebude mne soudit porota.

Já, dluh chci lásce splatit

A popel zapomnění životu vrátit.

Chci pobavit Boha dalšími plány

A sdělit mu cesty směr.

Snad vesmír vstřícně otevře brány

A já zakopnu, jen o některé z výmolů a děr.

Ať soudí mne, kdo chce být můj kat.

Já svlékám kůži, odhazuji šat.

S odvahou sepisuji své sny,

V žití je proměnit chci.

Zpívat píseň své duše.

Nezhatit dech života suše.                 

Příběh svůj rámovat objetím.

Nebát se náhodně krásných dojetí.

Ať už cizí,

Nebo známá.

Někdy v krizi,

Jindy dáma.

Já, zůstanu svá

A možná nepoznaná.